• Radniční sklípek

    • Design
    • Rekonstrukce
    • Veřejný prostor

    Spojili své síly.

    V historii severočeského kraje i v historii radnice se rok 2014 zapsal tučně. A šťastně. A to díky jednoduchému principu spolupráce patrioticky smýšlející firmy a krajského města. Díky spolupráci pravých partnerů.

    Vedení města Liberce (1352) a Pivovar Svijany (1564) našli způsob, jak otevřít dveře sklípku Liberečanům a 10 let prázdný prostor opět proměnit v příjemnou restauraci k posezení u piva. Princip, kdy městský majetek společně s městem opraví soukromý investor a stará se o jeho chod. Stará se o to, aby majetek zpět vydělával investované peníze, aby do restaurace chodili lidé rádi a často.

    Když sedíte u dobře chlazeného a ošetřovaného piva, základní kámen je skoro přímo za oltářem piva, za žlutými pivními tanky. Je na něm letopočet 1888. Radnice byla dostavena roku1893 dle návrhu známého německého architekta Franze von Neumanna. Je postavena ve stylu zaalpské novorenesance. Celá je velmi důmyslně vystavěna a její vnitřní, technická krása je přinejmenším stejná, ne-li větší, jako krása vnější. Jako jemné fasády, jako zdobné interiéry. Od základů po špičku věže je radnice větrána chytrým systémem vzduchových kanálů. Z nich je potom v létě chlazena čerstvým vzduchem a v zimě odizolována od chladu. Restaurátoři se i tyto principy snažili obnovit a zachovat.

  • Stodola v Benešově

    • Design
    • Dům pro rodinu
    • Rekonstrukce
    • Soukromé

    Nádherné výhledy nad dramatickým údolím řeky Jizery v obci Benešov u Semil.

    Svažitý pozemek situovaný na jih se zahradou se vzrostlými stromy, kterou nemá jen tak někdo. Nehnutá stodola z roku 1947 na hlubokém kamenném věnci. Nádherný mansardový krov s ležatou stolicí – hřeben je výšce deseti metrů! A jak bude fungovat tenhle probuzený dům? Na jihu má vlastně čtyři patra a je velmi otevřený. Dole garáž a letní kuchyň, o patro výš tělocvična pro jogíny nebo snad koncertní pódium a hlavně jakýsi zastřešený dvůr, k němu dílna tak akorát a prádelna. Ze dvora vedou schody nahoru a tam to je! Zvýšené zápraží na dřevěném roštu, na nějž od západu proudí sluneční svit velkým otvorem ve střeše. Nádherné večery, třeba tady. Nebo venku na terase u kamínek letní kuchyně. Nebo na oplocené zahrádce s ovocnými stromy, dalo by se sedět a pozorovat hladinu rybníčku. Zpátky na zápraží, můžeme vstoupit do podélné chodby s odkládací skříní a lavicí, spižírnou a toaletou a pokračovat dál jižním směrem do obytné haly. Plápolá tu oheň rodinného krbu a zahřívá rozlehlou místnost s výhledem na nedaleký Skuhrov, Vrchy, Stránsko a Kamenec. Velkorysá kuchyň se starožitnou jídelnou jsou připraveny posloužit i těm nejnáročnějším hostům a volné lůžko by se zde zajisté také našlo. Ale to až o patro výš nad pokojem pána a paní domu, kde nachází své milované útočiště s veškerým příslušenstvím.

  • Vault 42

    • Design
    • Kancelář
    • Rekonstrukce
    • Urbanismus
    • Veřejný prostor

    Prostor je součástí klasicistní vojenské pekárny v centru Olomouce, postavené v 17. a 18. století jako součást městského opevnění.

    Půdorys podkovy, na kterém dům stojí, připomíná bastion a jasně odkazuje k vojenské architektuře tehdejší doby. Cílem konverze bylo vytvoření prostoru pro coworking. K tomu byla vymezená rohová část domu v přízemí a v prvním patře. Kvalita prostoru spočívala zejména v klasicistním tvarosloví stěn a klenutých stropů. Celý návrh se odvíjel od jasně definovaného záměru. Na rozdíl od klasické kanceláře je coworking prostorem užívaným lidmi, z nichž každý pracuje odlišně. Proto bylo nutné jasně definovat požadavky na každou místnost a umožnit dostatečnou variabilitu činností.

    V materiálovém řešení prostoru dominuje cihla. Původní opadávající omítky byly odstraněny a obnažené zdivo bylo opatřené bílým nátěrem anebo ponechané v původním stavu. Cihla dominuje i podlahám, či nové stěně ve vstupní hale, kde je však použita v atypickém, novodobém kladu. Nové interiérové prvky jsou vyrobeny z lehkých konstrukcí z ocelových jeklů nebo z betonu. Pro výhodné akustické vlastnosti byly použité panely z akustické AM pěny. Jejich barevná struktura vizuálně doplňuje jinak těžké a solidní hlavní materiály.

  • Vila Osek

    • Design
    • Dům pro rodinu
    • Novostavba
    • Soukromé
    • Urbanismus

    Jak vlakvedoucí
    soupravou se prodíráš
    krajinou jí krájíš.

  • Zubaři Nad Mlýnem

    • Design
    • Novostavba
    • Urbanismus
    • Veřejný prostor

    Zubní klinika jako bílá moderní továrna na břehu dožívajícího jádra města. Jeho uspořádání se rozpadá z celistvé, blokové zástavby ve strukturu solitérních velkorysých předválečných vil a samostatně stojících vysokých činžovních domů s vlastními dvorky a zahradami.

    Jeden dům, dvě ulice s různými úrovněmi. Svým podstavcovým charakterem nabídl pozemek mimoděk pozici pro novou lokální dominantu. Může ze své nové terasy zářit čerstvostí a stát se pokorným symbolem stavebního rozednění celé čtvrti.
    Od severu k městu je dům silný a solidní. Na jihu domácký a skromný. Uvnitř rozmanitý a funkční. Jednoduché provozní schéma dvou osových chodeb v ortogonálním kříži umožňuje přirozenou vnitřní cirkulaci. Zelené atrium s otevřeným schodištěm propojuje obě podlaží do přehledného celku.
    Jako by sedlová střecha kliniky pod sebou ukrývala malé město. Ordinace tu jak domy stojí sólo, nebo ve shlucích vedle sebe. V několika z nich jsou ordinace, v jiném laboratoř, v dalším rentgen, denní místnost lékařů nebo kabinet přednosty. Mezi domy vedou pěší ulice, široké tak akorát pro dva. Každá z nich někam míří. Končí vysokým oknem s výhledem na zámeček na severu, výstupem na dřevěnou terasu, vysunutou nad křovinatý betonový břeh nebo nás zavede do skromné slunné zahrádky na jižní straně.

  • Domy v mlze

    • Design
    • Novostavba
    • Soukromé
    • Urbanismus

    Někde na severu, pod Jestřebími horami leží Rtyně v Pdkrkonoší.

    Od 16. století tu nad střechy chalup ční dřevěná starobylá zvonice. Daleko dřív si tudy však nivami koryto vymlel dravý potok Rtyňka. Jeho břehy dnes lemují nevelké zahrady s tu a tam typicky krkonošskými domky. Někam sem, mezi vodu a pulsující proud automobilů Úpické silnice, jsme položili nové kameny Domů v mlze. Postavit dva malé domy pro dva dobré přátele. Ustoupit potoku tak akorát a ubránit klid již odsud zmizelé chalupy před vlnami hluku. Ukrást si podkrkonošství teď. Tak se zrodil nápad těžké zdi se dvěma střídmými sochami žití za ní.

    Přáli jsme si vyzdít obyčejné tvarosloví rukama z betonových tvárnic a ty pak jen na bílo natřít. Do polí na jih dát domům velká okna. Každý den se svou zahradou. Každý den o trochu jiný výhled na smrčí Krákorky.

    Projekt vychází z konceptu kamenů či skalisek, které leží v mlze a vystupují z ní. Zmíněnými kameny či skalisky jsou domy, mlhou konstrukce, jež je měla propojovat a nacházet se nad společným prostorem. Ze stavby mlhy nakonec sešlo. V podkrkonošské Rtyni ale přesto vznikly objekty, které ukazují, jak by se mohlo v podobných oblastech v budoucnu také stavět.

  • Kovárna Strahov

    • Bytový dům
    • Design
    • Památka/CHKO
    • Rekonstrukce
    • Soutěž
    • Veřejné
    • Veřejný prostor
  • Daliborova lavička

    • Design
    • Industriál/Průmysl
    • Urbanismus
    • Veřejný prostor
    • Autor: Studio Raketoplán s.r.o. – Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
    • Tým: Radek Vaňáč, Pavel Nalezený, Samuel Nekola
    • Grafický design: Studio Raketoplán s.r.o
    • Lokalita: Praha, Hostivař
    • Stavba: 10/2016
    • Velikost: 8 m2
    • Dodavatel: Ferion, s.r.o., Milan Znamenáček
    • Subdodavatelé: Roman Bezděkovský – modřínové dřevo

    Hnacím motorem tohoto projektu i realizace je myšlenka starat se dlouhodobě o své okolí.
    Je to péče o ulici a veřejný prostor, ve kterém žijeme, včetně nové zeleně. Klient nás oslovil s požadavkem vytvořit před jeho domem místo, které by fungovalo pro krátké setkání s kolemjdoucími a kamarády.

    Jedná se obyčejnou ulici v Praze v zástavbě vil a řadových domů z konce 30. let. 20. století – ulice se stromořadím a prostředím, jaké znáte z rodinných a vilových domů.

    Navrhli jsme tyčovou ocelovou konstrukci složenou z jednotlivých ocelových dílů. Všechny tyče jsou spojeny na vložený čep s aretačním šroubem (možnost dotahovat spoje a reagovat na růst popínavé zeleně). Konstrukce sedáků je uložena na kloubových otočných spojích, které umožňují na zimu lavičku sklopit a nechat prostorově působit pouze konstrukci se zelení. Lavička je tvořena dvěma naproti sobě umístěnými sedáky, opěrák je pouze při jedné straně. Tímto jsme vytvořili dva módy posezení, které jsou v zádech a baldachýnu korunovány větvemi, zelení a květy vistárie.

  • Jak děláme

  • Ateliér

    • založeno 2007
    • 8 projektů
    • 11 lidí v týmu
  • Tým