Vila Osek

  • Autor: Studio Raketoplán s.r.o. – Jakub Adamec, Pavel Nalezený
  • Tým: Jakub Adamec, Petra Hušková, Adam Lacina, Marek Nedelka, Sam Nekola, Alice Poussin, Andrea Tůmová
  • Grafický design: Studio Raketoplán s.r.o. a Marek Nedelka
  • Lokalita: Středočeský kraj
  • Stavba: 05/2014 - 08/2016
  • Návrh zahrady: Andrea Honejsková, Andrea Tůmová
  • Fotografie: Lukáš Pelech
  • Řešená plocha : 1300 m²

Prve zamýšlený zřetelný čtverec intenzivně obývaného prostoru se ve výsledném návrhu roztáhl směrem k východní a západní hranici pozemku. Vnější součástí domu je tedy pruh ohraničený linií, která prochází jižním okrajem kanálu a průjezdnou cestou v severní části zahrady. Na východním a západním konci se architektonizovaná zahrada plynule mění v přírodní krajinu, není tu ostré rozhraní.

Vjet na pozemek je možné východní a západní bránou v severní části zahrady, obě brány propojuje měkce stočená průjezdná cesta, která pro obyvatele vytváří novou souvislost mezi dvěma částmi města. Preferovaným vjezdem je východní brána, protože logicky navazuje na centrum a meziměstské dopravní komunikace. Auto vlastníků domu parkuje v garáži připojené k domu, tři auta pro zvláštní příležitost parkují v garáži u západní brány. Garáž, částečně zapuštěná pod terén, je krytá zatravněným zemním valem. Vstup do ní je z chráněného stinného místa se stávajícím vzrostlým dubem, které díky zídkám působí jako pokoj. Když se zaparkuje v garáži, je příjemné vejít k domu právě tudy. Výjezd z garáže, dlážděný betonovými dlaždicemi s centrálním stromem působí jako příjemné zákoutí na pohled i na pobývání při mytí auta, ne jako špinavý provoz. Parter poskytuje přinejmenším dalších pět parkovacích míst na dlážděné ploše mezi asfaltovou silnicí a severní fasádou domu. Plocha je prodlážděná betonovými dlaždcemi čtvercového formátu. Spáry mezi dlaždicemi sem tam, v částech plochy, kde se nejezdí, porušuje organizovaná výsadba jemných trvalek. Od hlavního vstupu do domu a prostoru před kuchyní přechází silnici a vstupuje do sadu pruh světlých velkoformátových betonových dlaždic, jejichž spáry jsou vyplněné oblázky kontrastní tmavé barvy. V prostoru vozovky vězí oblázky pevně v podkladu, v části sadu jsou sypané volně, umožňují si s nimi hrát. Plocha je uvítacím prostorem domu, který zároveň zpřístupňuje prostředí sadu. Může se sem postavit zahradní nábytek, pít víno, sbírat jablka a vyhlížet hosty. Děti skládají na bílých plochách obrazce z černých kamínků, vymýšlejí hry. Když je mokro, je možné projít se sadem po cestě z podlouhlých betonových dlaždic. Na západní straně je lavice zasazená do svahu, který vede k jednomu ze tří strážních dubů. Tento dub bude vysazen již jako celkem vzrostlý strom, aby svou funkci uvítacího stromu u východní brány mohl plnit co nejdříve. Cesta ze sadu na východě i na západě prochází do jižní části zahrady.

Ovocný sad v severní části pozemku má dvě různé atmosféry. Tráva ve vnitřním sadu, který vymezuje cesta z podlouhlých betonových dlaždic, je krátká, často sekaná, dá se po ní chodit na boso. Sad má chladivé stíny, ale je transparentní. Ve vnější části sadu roste vysoká květinová louka, která dělá vnitřnímu sadu pomyslnou stěnu. Vnější sad připomíná malebnou venkovskou krajinu.

Jižní části zahrady dominuje dřevěná paluba, molo, které navazuje na hlavní vstup s dlážděným předprostorem na severní straně. Je to široká průchozí osa, velkorysý průchod ze severní do jižní části. Prostor pro velkou party. Grilovací terasu na západě a dřevěné molo spojuje cesta tvořená podlouhlými betonovými dlaždicemi. Prostor před soukromou jídelnou, která na širokou terasu navazuje je intimnější. Dno níže položeného vnějšího pokoje je kryté šťavnatým trávníkem a při stěně vyššími půdopokryvnými rostlinami, ozdobnými listem. Kvetoucí strom nebrání výhledu z jídelny, ale osvěžuje blízký pohled do koruny.

Úroveň kanálu je bezpečně výš, aby do něj malé děti nespadly, ale aby dosáhly rukou do vody. Dětskému pokoji slouží dvě terasy, prorostlé vysokým rákosím, které vytváří hnízdo, hrací domeček.
Z obýváku lze vyběhnout na krátký příjemný trávník. Prostor před obývákem zdobí most s travnatým kobercem, který přechází kanál.

Část zahrady kolem jihovýchodního rohu domu navazuje na domácí lázně, ložnici a koupelnu. Není z vnějšku zřetelná, slouží téměř výhradně domácím. Z koupelny se vychází do venkovních lázní s pláží s bílým pískem, sprchou a betonovou vanou. Celý prostor je mírně zapuštěný pod úrovní vstupu a krytý dva metry vysokou opěrnou stěnou, za kterou se zvedá zemní val s loukou. Opěrné stěny jsou z hrubých kamenů, ve spárách rostou xerofytní aromatické rostliny. Písek lemuje dřevěná terasa, která na jižní straně plynule pokračuje před ložnicí až k prosklenému tělesu vnitřních domácích lázní. Prostor před ložnicí chrání z východu nízká zídka s lavicí, za kterou se začíná zvedat zemní val. Podél vnitřních lázní je proužek bílých oblázků, který se rozlije na jižní straně podél kanálu, ve kterém se dá s oblázky hrát. Oblázková plocha se propisuje do interiéru, činí skleněnou stěnu křehkou a téměř neexistující. Na jižní straně prostoru před ložnicí stoupá mírný travnatý pahorek, který činí místo intimním, ale nebrání výhledu daleko do zahrady. Pahorek tvoří východní břeh kanálu. Východní roh prostoru před ložnicí není vymezený, trávník malého místa se přelévá do velké jižní zahrady. Pocitovou bariérou je ponechaná linie javorů, podsázená pásem vyšších stínomilných bylin, který navozuje pokračování atmosféry kanálu až k východní hranici pozemku. Dřevěná paluba uvnitř objektu domácích lázní vystupuje na jižní straně, překračuje kanál a vchází do jižní zahrady. Po kamenech podélně vložených do kanálu lze domácí lázně obejít. Východní a jižní část blízké zahrady jsou tak propojené, ale cesta není explicitní, slouží domácím, nenarušuje intimitu východních vnějších lázní.

Hmota obýváku a venkovní rampa definují prostor vydlážděné terasy, která slouží zejména na grilování a venkovní přípravu jídel. Na terasu navazuje bylinková zahrada. Užitkové bylinky a drobná zelenina rostou v ocelových rámech na štěrkovém loži. Mezi záhonky lze volně procházet. Roh bylinkové zahrady tvoří čtvercové jezírko, rozšíření podélného kanálu, do kterého vstupuje kulatý břeh zvedajícího se pahorku, jako by z jezera upíjel. Vytváří půvabný jihozápadní point de vue. Bylinková zahrada je nenápadným uzlem, který spojuje několik míst. Z grilovací terasy lze dojít k původnímu dubu, kterému vytváří pozadí hladká stěna. Od dubu je nenápadný vstup do garáže.

Kromě významné funkce definování zahradních prostor je vodní kanál sám o sobě velmi důležitý zahradním prvkem. Vytváří příjemné mikroklima jižního parteru – voda přirozeně zvlhčuje vzduch. Blízkostí vodního kanálu jsou také deteminovány charaktery použitých vegetačních prvků. Vše v sobě odráží „přírodní vodnatost a svěžest“ (vodní rostliny, rákosí, vytvoření zahradní pláže apod.). Vodní kanál odráží světlo a zvuk vody vnáší do prostoru živost.

Hrana kanálu je tvořena ocelovým plechem o šířce 2m. Hloubka kanálu a výška, jakou vystupuje nad okolní terén, bude upřesněna v prováděcí dokumentaci k zahradě. Kanál je průtokový, jeho voda je filtrovaná. Voda v kanálu je dvojí. Úsek před jižní částí blízké zahrady umožňuje růst vodních rostin. Východní a západní konec kanálu je čistý. Voda v kanálu bude tedy částečně chemicky a částečně přírodně čištěná a bude v systému cirkulovat. Pro přírodní čištění bude využit vícevrstvý čistící systém – kombinace UV záření, pískových filtrů, bakterií čistících vodu aj.

Další projekty