• Autor: Studio Raketoplán, s.r.o. - Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
• Tým: Adam Bažant, Jana Císařová, Zuzana Ficalová, Jan Holub, Samuel Nekola, Honza Kysilka, Mikuláš Valdman, Tadeáš Pech
• Lokalita: Praha – Hostivař
• Stavba: 2015 - 2018
• Řešená plocha: 745 m²
• Fotografie: Lukáš Pelech

Nové kanceláře rodinné firmy jsme vestavěli do dvojdomu z konce 40. let minulého století. Navzdory době rudého temna je dům nositelem charakteru a stavitelského umu mladého Československa. Mezi nesporné kvality stavby patří umírněnost jejího výrazu a jednoduchost kompozice základních hmot.

Původně byl dům zapuštěn do terénu a stál spolu se svým dvojčetem volně na pozemku. V letech 2000-2002 se však dům dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Hmotě přidala novou podzemní podnož z jižní a západní strany a pocitově ji od silnice vyvýšila. Vertikalita objektu, do nějž jednotlivá podlaží propisují svou hierarchii, se tímto krokem ještě umocnila.

Do domu vstupujeme z ulice brankou či vjezdovou bránou pro automobily. Za zdí odpočívá malý dvorek, ke kterému přimyká přijímací podlaží. Nový přístup do něj přináší možnost organizovat návštěvy. Jednoduchým způsobem tak šéf kanceláře může ovlivnit, jak a zda se které návštěvy potkají či uvidí. Příjímací kancelář se zázemím se sluní za prosklenou stěnou, o něco výš je pánský salón a vyhřátá cesta vzhůru.

Venku zve schodiště ze dvorku dál na úroveň 1.NP. A nahoře už vítá porostlá markýza nad hlavním vstupem do kanceláře. Skrze kuchyň lze projít do salónu s francouzským oknem nebo jen pokračovat dále do dominantního pracovního prostoru. Kuchyně slouží vlastně jako filtr pro organizaci toku návštěv. Obnoven byl vnitřní vstup do zahrady, který je napojen na provoz 1.NP. Na hlavní místnost navazuje schodiště do 2.NP a master office. Kancelář šéfa je autonomní jednotkou s malým sofa pro návštěvy, velkorysými prvky interiéru pro jednání a práci.

Důležitou roli pro nás hrál přírodní původ použitých materiálů. Dobrá orientace domu východ-jih-západ dává všem místnostem v domě možnost užít si přímého slunečního svitu.

• Autor: Studio Raketoplán, s.r.o. - Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
• Tým: Adam Šustek, Jan Holub, Samuel Nekola, Šimon Marek, Zeus
• Lokalita: Malá Skála, okr. Jablonec nad Nisou
• Stavba: 11/2015 - 9/2016
• Dodavatel: 1ku1 s.r.o.
• Fotografie: Lukáš Pelech
• Řešená plocha: 301 m²

Svěží vzduch od řeky dole, slunce po celý den, výhled na Vranovský hřeben s Pantheonem a Suché skály, výhled do dáli. To vše má malá maloskalská osada Labe. Pozemek s dvoupodlažním podsklepeným domem, který tu vlastníma rukama v roce 1961 postavil místní zedník, pan Stránský. Mladý a dobrý dům, znamenitě umístěný na svém pozemku. Jen pár let čekal na nový rozbřesk.  K domu se návštěvník blíží jako k hradu, který na své kamenné jizerské podnoži rozjímá nad údolím. Chytře vysazená zeleň poskytuje samotnému domu soukromí.

Tyto původní, kvalitní poměry jsme se rozhodli zachovat a věnovat se především úpravám bezprostřednímu okolí stavby a jejímu interiéru. Dům potřeboval uvnitř nový impuls. Nahodit srdce, aby vydrželo a pumpovalo dlouhý spokojený proud života jeho nových nájemníků. Bijící sval se tak propisuje do všech podlaží. Navenek nejvýrazněji na jižní straně pásovým oknem obytné haly.

Po příchodu k domu je zachován hlavní vstup. Za skříněmi menší haly se ukrývá obchozí  box s koupelnou, spíží uvnitř a kuchyní, stěnou obývacího pokoje a knihovnou vně. Box slouží jako ostrov, jehož je možné se dotknout systémem posuvných stěn a tím libovolně uzavírat a spojovat místnosti.

Ze vstupní haly stoupá původní schodiště do 2.NP.  Podlaží je děleno centrální obytnou chodbou na severní část rodičovskou a jižní dětskou. V suterénu domu se nachází celá servisně-podpůrná část.

Jih je několika prvky interiéru orientován do obývacího pokoje a jídelny. Kuchyně je průchozí a výstup ven je zároveň místo nově vybudovaného vstupu vstříc západní zahradě i krajině před otevřenou terasou.

• Autor: Studio Raketoplán, s.r.o. - Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
• Tým: Jana Císařová, Samuel Nekola, Michael Švec, Daniel Volek, Ondřej Kuptík, Honza Kysilka
• Lokalita: Praha – Michle
• Stavba: 2017 - 2020
• Řešená plocha: 5 790 m²
• Fotografie: Petr Polák

Převážně pěší bulvár se proplétá mezi patami nových výškových budov pražské Michle. Návrh na jeho zobytnění cílil po jednoduchém výrazu při podržení vybraných pojmenovaných kvalit.

Za pomocný nástroj jsme si vybrali pomyslný rastr 6×6 m a jednotlivé toky pohybu člověka a vozidel. Pracovali jsme s prvky, které do ulice přišly s jednotlivými budovami v průběhu posledních 15 let (piazzetta, stromořadí, schodiště, parkoviště, vjezd do garáže, mobiliář, osvětlení apod.)

Konverze veřejného prostoru a jeho prvků byla vedena myšlenkami na tvorbu identity místa
a lepší definici potřebné funkce či podpory stávající funkce v něm.
Konkrétním příkladem je vzrostlá zeleň, členění fasád nebo kamení chodníku. Posílili jsme pozici dobrých materiálů v lokalitě jejich opětovným použitím na pěších i pojezdových plochách a schodech.

Pokud se lidé dovedou identifikovat s charakterem veřejného prostoru, vznikne živoucí místo. Přítomní se postupně naučí prostor používat a žít v něm.

Ráz pražské mozaiky v pravidelném rastru jsme v návrhu podrželi pro všechny pěší povrchy. Při přechodu pěší oblasti (chodníky, promenády) na zklidněnou část silnice byla použita kombinace formátu kostky a hrubosti jejího povrchu. Takto kombinace svou strukturou poukazuje na dvě základní skutečnosti:
1) chodec v této části silnice bude mít důležitější pozici než automobil
2) držíme uzdu použitých textur a materiálů

Dvojí použití materiálů dělí pojezdové povrchy na dominantní a tišší část. Zklidněná část je frázována žulovou dlažbou a klasická živičným povrchem. Obruby a bordury jsou kamenné, případně v místě vedení osob se sníženou schopností pohybu či orientace pomocí betonových typových doplňků.

• Autor: Studio Raketoplán, s.r.o. - Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
• Tým: Jan Holub, Sam Nekola, Adam Šustek, Éric Bourdel, Michael Švec
• Lokalita: Okres Příbram, Česká Sibiř
• Stavba: 5/2015 - 4/2016
• Fotografie: Lukáš Pelech
• Řešená plocha: 145 m²

Malé sibiřské okrouhlici vévodí náves s hasičárnou. Pozemky gruntů se odsud paprskovitě rozbíhají do zvlněného terénu, kudy vede poutní cesta. Místo upravované usedlosti patří k nejstarším. Jeho hlavním domem je podlouhlá roubená chalupa z 18.století. Podél letitého stavení stojí původní zděná stáj.

Odstup mezi dvěma paralelními stavbami tvoří jakousi venkovskou ulici, kudy dříve projížděl povoz. Na koni dál na východ touto ulicí stojí kamenná stodola, která se po rekonstrukci stala základnou pro současný venkovský život měšťanské rodiny. Letopočet na jižním štítu prozradil, že byla postavena v roce 1882.  V minulosti sloužila k mnoha různým účelům, které v ní zanechaly stopy.

Návrh se snažil oprášit a náležitě vystavit všechny silné stávající prvky, hledal novou vesnickost a folklór. Přízemí patří především společnému životu rodiny. Na jeho jižním konci je malířský ateliér s velkým oknem vyhlížejícím do Černého lesa České Sibiře. Zatímco vikýře vycházejí z tradičních stodolových vhozů na seno, ateliérové okno nad galerií cituje českou modernu. Galerie při severním štítu slouží jako plíce domu. Skrze velký světlík se mezi latě lávky spouští krajina a světlo. Přes lávku vejdem do podkrovní haly s vikýřovými okny nasměrovanými do dvora. Z široké chodby lze zaútočit do dvou ložnic nad zahradou a většího pánského pokoje ve štítu nad ateliérem.
Použitím autentických materiálů ctí stodola svůj venkovský původ.

• Autor: Studio Raketoplán, s.r.o. - Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
• Tým: Lukáš Bartheldi, Ondřej Kuptík, Nikola Macháčová, Jana Císařová, Tadeáš Pech, Mikuláš Valdman, Marek Wagner, Krystýna Mocová, Adela Kridlová, Lucie Dokulil
• Lokalita: Rosice na Labem
• Stavba: 2024
• Řešená plocha: 632 m²

Usedlost se od města obrací k řece a polím. Přes ovocné stromy v zahradě vyhlíží na jihozápad do Zákoutí. Ve válce poničen, po válce opraven. Do polí, směrem na severozápad, bylo v době socialismu k původnímu hospodářskému dvoru přistavěno průmyslové křídlo. Jeho téměř 30 m dlouhá hmota sleduje šířku i hřeben střechy staré usedlosti. Ocelový skelet zastřešuje vysoký krov s dřevěnou ležatou stolicí. Minulost tu zanechala prázdný prostor, kam postavíme 8 nových bytů. Tady by mohl být Váš nový domov.

K domu se blížíme podél louky. Stojí za ovocným sadem. Na konci příjezdové cesty je točna a několik parkovacích míst. Statek ční nad zahradou. Dosedá dolů na terén anglickými dvorky, schodišti a různě odstupňovanými pobytovými plochami.

Dlážděná přístupová cesta, lemovaná zídkou s lavičkami, ústí do pobytového schodiště na jejím konci. Dvůr se otáčí na jihozápad k řece. Přestavěnou stodolu zobytňují dva vysoké průrazy. Vznikají tak venkovní komunikace se schodišti přístupné z obou stran. Prostor je od řeky k louce nově průchozí. Hlavní vstupy do bytů vedou z těchto „pavlačí“. Podlaha z dřevěného roštu propouští světlo, vzduch a propojuje patra. Adaptovaná stavba zastřešuje nově 8 bytů. 6 bytů je startovacího charakteru. Podél západního štítu jsou 2 mezonetové byty pana domácího o vícero podlažích s prosklenou lucernou.

• Autor: Studio Raketoplán, s.r.o. - Pavel Nalezený, Radek Vaňáč
• Tým: Ondřej Kuptík, Tadeáš Pech, Samuel Nekola, Jana Císařová, Michael Švec, Nikola Macháčová, Tereza Šírerová, Mikuláš Valdman, Michal Auxt
• Lokalita: Olomouc
• Stavba: 2019
• Řešená plocha: 2602 m²

Dům v Litovelské ulici se díky své výjimečné poloze na křižovatce historických stezek a významných městských tříd stává novou městskou branou.

Vertikální kompozice domu je elegantní a lehká, tvořená posuvnými, poloprůhlednými prvky. Převýšená konstrukční výška parteru podtrhuje klasickou kamenickou bosáž odkazující k tradičním olomouckým měšťanským domům.
Tak, jak je čten dům zvenčí, lze jej po výšce rozdělit do čtyř samostatných částí:

1) kamenný obklad – veřejně přístupný parter
2) “zubatka“ – zdravotnické a kancelářské prostory
3) lehká kovová fasáda – bydlení
4) podzemní část – garáže a technické zázemí domu

Vstupní hala je ústředním prostorem a zároveň rozcestníkem celého domu. Jejím úkolem je pohodlně propojit severojižní pasáž, restauraci a nově vzniklou rajskou zahradu domu ve vnitrobloku.
Nadzemní podlaží budovy náleží zdravotnímu provozu. Zatímco ve východní části disposice probíhá kancelářský cvrkot, v části západní jsou umístěny byty, které jsou rozvrženy i do zbylých podlaží.

Návrh se snaží použít materiály současné nebo nadčasové. Příkladem je zahrada ve vnitrobloku, která myšlenkově navazuje na nadčasovou představu o uzavřeném ráji, sakrálním prostoru. Jeho formy a hmoty zakotví v českoněmecké stavební tradici, typické pro starobylé město Olomouc.